pes Olda

Rozbalit všechny příspěvky
Zpracovávám...
Vlasta Domáčková
17. 7. 2014

Dobrý den, paní Marie, četla jsem dnes článek, který jste měla v časopise "Ve hvězdách" o zvířatech. Mám pejska jezevčíka Oldu, je mu 8 let. Před 3-mi měsíci přestal cítit zadní nohy, v Brně na klinice ho operovali- měl vyhřezlou plotýnku. Doma s ním cvičím, ale stále ještě nechodí, i když se lepší, občas pár kroků udělá, ale stále to není ono. Vím, že se to nestalo náhodou, prosím, jesli by jste se na to podívala, co mohu pro to udělat? Děkuji , s pozdravem Vlasta Domáčková .

Marie Heralecká
19. 7. 2014

Dobrý den paní Vlasto,
Váš pejsek Vám ukazuje, že v něčem na životní cestě, v něčem, co je součástí vašeho životního úkolu jste zůstala stát - stagnovat. A protože velmi dobře vnímá, že "máte na to, to pochopit", tak se rozhodl Vám to takto sdělit. Kdyby jste byla "duchovně hluchá a slepá" nebude takto reagovat, ale máte vysokou frekvenční úroveň vnímání a nevyužíváte ji. Jestli chcete pojmenovat druh Vaší stagnace - je to nedostatek chápání vlastní velkoleposti, malá úcta sama k sobě, nedůvěra ve vlastní - myslím "duchovní"schopnosti...Věříte více vnějším či rozumovým úvahám, než intuitivnímu vnímání? Zadní nohy psa odpovídají podle frekvenčního přenosu našim nohám, tedy je to varování, aby i Vám se nestalo něco s nohama - třeba v pozdějším věku. Nemáte již nyní někdy něco třeba s koleny? I spadnutí či úraz jej znamení na naší životní cestě.
Vyhřezlá plotýnka znamená odklon - "vyhřeznutí" od životního úkolu. Mám s tím i vlastní zkušenost, ale protože vím, co tento jev znamená, tak když se mi toto jednou stalo, potůčkami mi tekl bolestí pot po těle a já žádala svoji vlastní Duši, aby mi sdělila, kde já scházím z cesty světla a pravdy, můj muž čekal s telefonem v ruce a chtěl volat záchranku. Já nemohla pohnout ani prstem u nohy a po pochopení mé chyby (byla to kritika) a odpuštění sama sobě a usmířením se se situací, která tehdy vznikla, se plotýnka před očima jedné zdravotnice, která v té chvíli seděla nade mnou, vsunula dovnitř,bolest pominula a já rozhýbala ztuhlé tělo.
Vím, že to byla špatná kostra mého myšlení - páteř je kostra (modely, struktura, vzorce našeho myšlení od minulosti až do současnosti - zdola nahoru) a podle toho o který obratel se jedná, se dá poznat i časové určení příčiny vzniku plotýnky, bolesti či jiné poruchy páteře.
Napište mi, jestli mi rozumíte a souzníte s tím, o čem píši, zda Vám to prostě "zapadá".Co máte tedy udělat Vy? Rychle rozpohybovat svoje "zastavení se".
Na shledanou, Marie

Vlasta Domáčková
19. 7. 2014

Paní Marie, moc děkuju za odpověď. Potřebuju to nejdříve vše vstřebat, procítit a potom napíšu, na co jsem si přišla. Se srdečným pozdravem Vlasta Domáčková

Lenka Masaříková
27. 7. 2014

Děkuji za příspěvek s koleny, zrovna minulý týden jsem řešila, že jsem po tancování s levým nemohla ani pohnout. A napadlo mě, že stagnuji a stojím na místě, už dlouho si nemohu najít práci a velice mě to ročiluje.

Marie Heralecká
28. 7. 2014

Já cítím v tomto případě i nedostatek SEBEJISTOTY !!!!!!! ´= levé koleno
Často se nám tělo ozve a varuje nás právě ve chvíli, když jsme tomu problému na chvíli nevěnovali pozornost a uvolníme se - to je právě tím tancem nebo při poslechu hudby apod.Uvědom si více svoji hodnotu, velkolepost, přijmi pocit jistoty a bezpečí, že vše dobře dopadne v pravou chvíli a na správném místě nacházíš tu nejlepší příležitost... a hlavně s lehkostí to přijmi a věř tomu. - To je opak ustrnutí, to je posun.
Marie

Lenka Masaříková
28. 7. 2014

BINGO!!!! Všechno to dává smysl!

Vlasta Domáčková
3. 8. 2014

Paní Marie, Olda stále nechodí a ještě se mu přidal zánět žláz v zadečku, tak bere antibiotika. Dělám někde chybu, asi se moc snažím a mám s Oldou málo trpělivost. Tak jsem teď vše přijala a nechám na Oldovi, kdy se postaví. Docela se mi ulevilo. S pozdravem Vlasta.

Marie Heralecká
5. 8. 2014

Umístění problému v konečníku vždy upozorňuje na nějaký super prastarý problém - nejčastěji chybný program, který ve vztazích není vyloučen. Snažím se nacítit - strach z minulých generací, staré dogma(zaváňející katolicismem) - MUSÍŠ...NESMÍŠ...JINAK NEOBSTOJÍŠ, NEBUDEŠ DOST DOBRÁ... CO ŘEKNE OKOLÍ...DĚLÁM TO DOST DOBŘE?... NĚKDO V OKOLÍ JE LEPŠÍ... MUSÍM SE VÍCE SNAŽIT... Nevyloučení těchto představ je stagnující program zkopírovaný od rodičů, prarodičů, praprarodičů... K tomuto účelu doporučuji knihu sice se šíleným nadpisem, ale s nejúžasnějším obsahem - nejkrásnější kniha mého života "MUSELA JSEM ZEMŘÍT" (mám ji tady). Je velmi úžasně motivující k pokroku ve vývoji.
Marie

Vlasta Domáčková
5. 8. 2014

Knížku mám, četla jsem ji, též se mi moc líbila. Dnes se do ní ještě podívám. Děkuji. Vlasta.

Nabídka